Už jste pili pivo vařené z říční vody? Ochutnat ho můžete, když se vydáte za Paroháčem. Najdete ho necelé čtyři kilometry od Sněžky. Pražský dámský pivní klub vyrazil v říjnu do nejvýše položeného pivovaru v České republice. Na Luční boudu, která leží ve výšce 1 410 metrů nad mořem. A v ní sídlí minipivovar Paroháč.

 

Pivovar je výjimečný hned z několika důvodů. Především kvůli své nadmořské výšce. I když není nejvýše položený v Evropě, jak se někdy uvádí – tím je podle našich informací pivovar v Livignu (svoji výšku má i v názvu – 1816 La Birra di Livigno), ale i několik dalších alpských pivovárků (třeba švýcarský Monstein ve výšce 1625 m n. m.), určitě mu patří prvenství ve střední Evropě. A v Česku už vám prostě pivo výš neuvaří, ale ani nenatočí.

Pivo uvařené z Labe

Díky nadmořské výšce se tu pivo vaří už při 95 oC. K vaření tu používají vodu z pramene Bílého Labe. „Tady se pivo nikdy moc nepilo, dovézt bedýnku kořalky bylo jednodušší než sem tahat sudy s pivem,“ vysvětluje Jiří Laurin, který nás pivovarem provázel. „Ale zákazníci si pivo žádali, tak si majitelé nechali udělat rozbor vody a když jim pivovarští chemici řekli ´To by byl hřích z téhle vody nevařit´, bylo rozhodnuto.“

 

Sládek Jiří Laurin z Luční boudy. Zdroj: PDPK

Denně až 3000 piv

První pivo v novém pivovaru uvařili v roce 2012. Nejprve na malé 200litrové varně, která ale brzy přestala stačit a byla vyměněna za větší 500litrovou. „A dnes už bychom potřebovali větší. Děláme přes 800 hl ročně a vaříme 162x do roka, to je sedm varů týdně,” říká pan Laurin, který zdůrazňuje, že není sládek, jen vaří pivo. “Nejvíce piva se vypije srpen, září, říjen – za tyhle tři měsíce uděláme polovinu celoroční spotřeby. Denně se vytočí až tři tisíce piv denně.“

Vaří tu klasické ležáky, ale i svrchně kvašené speciály. K výrobě používají žatecký slad a český chmel. Do svrchně kvašené IPY přidávají čtyři druhy amerických chmelů (Cascade, Bravo, Chinook a Citra), které dávají pivu výraznou hořkost.

O chmelu

Pan Laurin se k vaření piva dostal až v penzi, jeho výklad ale nezapře vystudovaného chemika. Dozvěděly jsme se mnoho zajímavostí nejen o historii pivovarnictví, ale především o surovinách i způsobu vaření piva. Nejvíce nás zaujalo jeho povídání o chmelu,

„Pivo se vaří ze sladu, chmel slouží jen jako ochucovadlo. Než se sem dostal, zřejmě z Kavkazu, používalo se všechno, co prošlo kolem chalupy – puškvorec, bedrník, fenykl, zázvor, která se sem vozil… výrazně kořeněné látky, ale taky ovocné šťávy. Dnešní radlery nepocházejí od cyklistů, jak se říká, houby, mají už za sebou stovky let.“

“Byli jsme absolutní jednička v produkci chmele, dnes jsme trojka – po Německu a USA. V roce 1990 jsme měli 10 000 hektarů chmelnic, v dalších letech téměř sedm tisíc zmizelo.”  Na vině jsou podle něho restituce. „Chmelnice se musí obnovovat, jejich životnost je 25 let a postavit jeden hektar chmelnice stojí pět milionů. A tak majitelé raději vsadili na řepku,“ říká pan Laurin. Nutno ale dodat, že se dnes situace opět zlepšuje a výměra chmelnic se zvyšuje. V roce 2018 dělá 5020 hektarů.

O cenách chmele

Důsledek toho je, že českého chmele je málo, a proto je drahý. „My si český chmel můžeme dovolit, protože prodáváme pivo za 60 korun, ale české regionální pivovary si český chmel nemůžou dovolit. Třeba takový Krakonoš, který prodává lahev za 9,80.”

Americký chmel je sice dražší, ale používá se ho méně. „Český chmel má 4,5 % hořkých kyselin, americké chmely mají 25-30 %, takže když chcete udělat stejně hořké pivo, českého chmele musíte dát 4-5x tolik. Do ipy, která je hodně hořká, dávám v hmotnosti daleko méně chmele než do ležáku, protože v amerických chmelech je hořkých látek víc.”

Paroháč na čepu

Ochutnaly jsme všechny paroháče, které zdejší restaurace nabízí, tedy světlý ležák 11, polotmavou třináctku a svrchně kvašenou IPu. Ležák už jsme pily lepší, ale polotmavý speciál a především svrchně kvašená IPA byla moc dobré. „Pro turisty, kteří tudy procházejí a potřebují se zavodnit, je jedenáctka tak akorát,“ míní jedna z členek klubu, lékařka Andrea Vocilková. Nejvíce jsme si ale pochutnaly na silné osmnáctce natočené přímo z tanku ve sklepě. V restauraci ji nedostanete, je vyhrazena (nebo alespoň v době naší návštěvy byla) jen pro prohlídky pivovaru. O důvod víc, proč ji absolvovat.

 

Paroháč v názvu proto, že se kolem chaty pohybují stáda jelenů. Zdroj: PDPK

Krkonošské pivovary

Minipivovar na Luční boudě není jediný v Krkonoších. Nejstarší je Krkonošský medvěd ve Vrchlabí, který byl v hotelu Pivovarská bašta otevřen už v roce 1995. V roce 2012 vznikl ve Vrchlabí ještě jeden pivovar, dnes velmi populární Hendrych. O rok později začal vařit domácí pivovar na Friesových boudách, v roce 2015 Trautenberk na Pomezkách. V roce 2017 k nim přibyl Pecký pivovar s pivem Sněžka. Všechny je spojuje Krkonošská pivní stezka. Mimo pivní stezku, ale stále v Krkonoších, leží ještě pivovar Novosad, který je součástí harrachovské sklárny od roku 2002.

 

Hana Večerková, PDPK, 10.10.2018

Share This