Když jsme se v Pražském dámském pivním klubu rozhodly, že bychom mohly po pár letech znovu zkusit uvařit vlastní pivo, nemohlo být lepší volby než pivovar v Řevnicích. Vlakem je to z Prahy čtvrt hodinky, takže nemusíme jet autem a při vaření můžeme po libosti ochutnávat místní piva (a že jsou opravdu výborná). Ale hlavně, když vám při této bohulibé činnosti, jakou vaření piva nepochybně je, pomáhají hned dva sládci, není se čeho obávat.

Recepturu vytvořil zdejší sládek Roman Řezáč, hlavní sládek zdejšího pivovaru, a s vařením pomáhal i druhý sládek pivovar Vladislav Skala, původní profesí fotograf, který si pivovarskou školu udělal až v pozdním věku, zato vařil pivo i ve Vietnamu.

Tak se stalo, že jsme ve varně Řevnického pivovaru pod odborným dohledem před měsícem společně uvařily vánoční svrchně kvašený speciál, který jsme pojmenovaly ŘEVNICKÁ BABA. A když se pivo náležitě uleželo, také jsme si ho samozřejmě také vypily. Už jeho rubínová barva napovídala, která z přísad ji způsobila. Kromě čtyř typů sladu a dvou druhů chmele jsme totiž do něj přidaly šťávu z červené řepy, ale také hřebíček, skořici, muškátový oříšek a mandarinky i s kůrou. Že to připomíná spíš vánoční pečení? Byl to záměr, šlo přece o vánoční speciál. Pravda, měl být trochu silnější, ale nakonec se z něj vyklubala “jen” desítka, zato velmi voňavá a se zajímavou chutí. Jen se po ní zaprášilo.

 

 

 

 

I když jsme musely objektivně uznat, že to chtělo ubrat hřebíčku a přidat trochu více chmele. Nicméně zkušený pivní degustátor, který se náhodou za panem Romanem stavil, nezávisle prohlásil: “Už jsem pil lecjaká vánoční piva, ale to vaše patří k těm nejlepším.” Pochvala od znalce vždycky potěší!

Tím ovšem příjemný degustační podvečer v pivovaru v Řevnicích neskončil. Na oplátku jsme ochutnaly Milk Stout s názvem Vánoční dra(c)k, dále tmavou IPU šestnáctku nazvanou Hřbitovní kvítí, obojí z produkce Tamary Dolníčkové z řeporyjského pivovaru. Pro porovnání jsme ještě ochutnaly řevnický Cascadian Brown Ale, což je taky tmavé šestnáctistupňové pivo, které ovšem uvařil Roman Řezáč. U nás zvítězilo na celé čáře, i když uznáváme, že obě tmavá piva jsou velmi vydařená. Na závěr jsme ještě popily Romanovu světlou IPU a pak už nastal čas všem, co nám vaření Řevnické baby umožnili, poděkovat, popřát pohodové Vánoce a rozloučit se. Bylo to moc příjemné posezení, které bychom rády zopakovaly na jaře, možná i s dalším naším, tentokrát velikonočním, speciálem…

PS: Kdybyste snad dostali chuť na Řevnickou babu, tak bohužel, celá várka už je už vypitá. Ale jestli jste ještě neochutnali řevnické pivo, tak určitě zajděte do Pivovaru Řevnice (Pod lipami 71, www.pivovar-revnice.cz/. Stojí hned vedle kolejí na nádraží, ale není to žádná zaplivaná putyka, nýbrž milá nádražní hospůdka nového stylu, s krásným interiérem, výbornou kuchyní a hlavně vynikajícím vlastním pivem.

Michaela Vaňková, PDPK, 13. prosince 2019

Share This