Co jsme si navařily, to jsme si také vypily

Co jsme si navařily, to jsme si také vypily

Když jsme se v Pražském dámském pivním klubu rozhodly, že bychom mohly po pár letech znovu zkusit uvařit vlastní pivo, nemohlo být lepší volby než pivovar v Řevnicích. Vlakem je to z Prahy čtvrt hodinky, takže nemusíme jet autem a při vaření můžeme po libosti ochutnávat místní piva (a že jsou opravdu výborná). Ale hlavně, když vám při této bohulibé činnosti, jakou vaření piva nepochybně je, pomáhají hned dva sládci, není se čeho obávat.

Recepturu vytvořil zdejší sládek Roman Řezáč, hlavní sládek zdejšího pivovaru, a s vařením pomáhal i druhý sládek pivovar Vladislav Skala, původní profesí fotograf, který si pivovarskou školu udělal až v pozdním věku, zato vařil pivo i ve Vietnamu.

Tak se stalo, že jsme ve varně Řevnického pivovaru pod odborným dohledem před měsícem společně uvařily vánoční svrchně kvašený speciál, který jsme pojmenovaly ŘEVNICKÁ BABA. A když se pivo náležitě uleželo, také jsme si ho samozřejmě také vypily. Už jeho rubínová barva napovídala, která z přísad ji způsobila. Kromě čtyř typů sladu a dvou druhů chmele jsme totiž do něj přidaly šťávu z červené řepy, ale také hřebíček, skořici, muškátový oříšek a mandarinky i s kůrou. Že to připomíná spíš vánoční pečení? Byl to záměr, šlo přece o vánoční speciál. Pravda, měl být trochu silnější, ale nakonec se z něj vyklubala “jen” desítka, zato velmi voňavá a se zajímavou chutí. Jen se po ní zaprášilo.

 

 

 

 

I když jsme musely objektivně uznat, že to chtělo ubrat hřebíčku a přidat trochu více chmele. Nicméně zkušený pivní degustátor, který se náhodou za panem Romanem stavil, nezávisle prohlásil: “Už jsem pil lecjaká vánoční piva, ale to vaše patří k těm nejlepším.” Pochvala od znalce vždycky potěší!

Tím ovšem příjemný degustační podvečer v pivovaru v Řevnicích neskončil. Na oplátku jsme ochutnaly Milk Stout s názvem Vánoční dra(c)k, dále tmavou IPU šestnáctku nazvanou Hřbitovní kvítí, obojí z produkce Tamary Dolníčkové z řeporyjského pivovaru. Pro porovnání jsme ještě ochutnaly řevnický Cascadian Brown Ale, což je taky tmavé šestnáctistupňové pivo, které ovšem uvařil Roman Řezáč. U nás zvítězilo na celé čáře, i když uznáváme, že obě tmavá piva jsou velmi vydařená. Na závěr jsme ještě popily Romanovu světlou IPU a pak už nastal čas všem, co nám vaření Řevnické baby umožnili, poděkovat, popřát pohodové Vánoce a rozloučit se. Bylo to moc příjemné posezení, které bychom rády zopakovaly na jaře, možná i s dalším naším, tentokrát velikonočním, speciálem…

PS: Kdybyste snad dostali chuť na Řevnickou babu, tak bohužel, celá várka už je už vypitá. Ale jestli jste ještě neochutnali řevnické pivo, tak určitě zajděte do Pivovaru Řevnice (Pod lipami 71, www.pivovar-revnice.cz/. Stojí hned vedle kolejí na nádraží, ale není to žádná zaplivaná putyka, nýbrž milá nádražní hospůdka nového stylu, s krásným interiérem, výbornou kuchyní a hlavně vynikajícím vlastním pivem.

Michaela Vaňková, PDPK, 13. prosince 2019

Přístroj změří čerstvost piva

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vymysleli přístroj, který umožňuje objektivně změřit kvalitu piva přímo v terénu. Novinka má pivovarům pomoci ověřit, zda je pivo ve skladu, restauraci nebo v obchodě čerstvé. Univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

“Pivo začíná na rozdíl od vína stárnout poměrně brzy. Zatímco vínu prospívá, že leží několik let, u piva to neplatí. Zajímá nás, jaké pochody se v pivu odehrávají a jak můžeme stárnutí zpomalit. Především při vývozu do zahraničí výrobci hledají různé způsoby stabilizace, aby se pivo nezkazilo a nezakalilo,” uvedla Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Pochod senzorického stárnutí piva podle ní prozatím výrobci zastavit neumí.

Nová metoda měří právě stupeň takovéhoto senzorického poškození piva a lze ji použít pro všechny typy svrchně i spodně kvašených piv včetně nízkoalkoholických a nealkoholických piv. U piv tmavých ji použít nelze. Výhodou je i to, že zařízení se vejde do ruky.

“Poskytuje výsledky srovnatelné s odbornými analýzami v laboratoři. Samotné měření se odehrává v malé krabičce, takzvaném black boxu. Přístroj obsahuje software z dílny naší univerzity, pomocí kterého je detekován vybraný marker, jehož koncentrace odpovídá hodnocení staré chuti piva,” uvedl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Radim Cerkal.

Zařízení zatím používá Plzeňský Prazdroj, který byl průmyslovým partnerem projektu. Výzkum navíc vzešel z požadavku vrchního sládka tohoto pivovaru, který chtěl mít k dispozici objektivní měření čerstvosti piva. Unikátní metoda je v České republice chráněna patentem.

ČTK, 14. listopadu 2019

Výroba piva za tři čtvrtletí klesla o 1,2 procenta

České pivovary za letošní tři čtvrtletí vyrobily o 1,2 procenta méně piva než před rokem. Pro tuzemský trh klesla produkce o 3,2 procenta, naopak na export vzrostla o 4,3 procenta. Export loni tvořil skoro čtvrtinu celkového výstavu, letos jeho podíl nejspíš znovu vzroste.

ČTK to dnes sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, údaje v hektolitrech neuvedla. Za poklesem pro český trh stojí podle ní mimořádně teplé loňské počasí, které pomohlo k tehdejším rekordním prodejům. Letos se je nepodařilo zopakovat.

“Tuzemský trh je dlouhodobě stabilní. Co nám však dělá starosti, je pokračující odklon od pití čepovaného piva v restauracích a hospodách. Zatímco ještě v roce 2009 drželo čepované s přehledem prim, loni se jeho podíl snížil už na 38 procent a pokles pokračuje. V prvních devíti měsících letošního roku byl podíl piva čepovaného ze sudů a tanků na celkové tuzemské spotřebě 37 procent,” řekla Ferencová.

Polovinu spotřeby v ČR tvoří spodně kvašená jedenácti a dvanáctistupňová piva, jejich obliba mírně posiluje, 45 procent spotřeby pak výčepní piva. “Zbývajících pět procent tvoří kategorie nealkoholických piv, pivních mixů a pivních speciálů. Přestože jde o relativně malý objem, je v této kategorii čilý pohyb. Každoročně se objevují desítky nových variant ovocných mixů v nealkoholických i nízkoalkoholických variantách a při nejrůznějších příležitostech pivovary vaří speciální piva,” dodal svaz.

Tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,7 procenta více. Po předloňském poklesu výroby se tak vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, jehož výroba se meziročně zvýšila o 11,8 procenta. Vyšší loni byla i tuzemská spotřeba piva, stoupla o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v ČR loni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více.

ČTK, 7. listopadu 2019

Přichází trend kyselých piv

Pivní trh se stále mění a přicházejí nové pivní styly, řekl ČTK předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich při dnešním vyhlašování cen pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku v Rodinném pivovaru Zichovec. Aktuální je podle něj trend kyselých piv. Doba, kdy dominovaly ležáky, je pryč, za posledních deset až 15 let se situace v ČR i jinde změnila, roste i počet pivovarů, dodal.

Za posledních deset let se podle něj vystřídaly vlna pšeničných piv, vlna ochucených piv, pak byla vlna amerických piv typu “ale”. “A poslední, nejnovější, alespoň v rozšířené pivní komunitě, jsou určitě kyselá piva, proto letos poprvé tuto kategorii vyhlašujeme,” uvedl Erlich. Zajímavostí jsou podle něj také piva barikovaná, která zrají v dřevěných sudech, kde byl předtím jiný alkohol jako víno nebo destilát.

Sdružení přítel piva vyhlašuje ocenění od roku 1990, podle Erlicha je to nejstarší novodobá pivovarská soutěž a zároveň jediná spotřebitelská soutěž. Piva nejprve hodnotí takzvaný pivní sněm, jehož členy jsou lidé, kteří mají často degustační zkoušky, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace, která byla kvůli transparentnosti letos poprvé i pod dohledem kamer.

Světlým výčepním pivem roku je podle sdružení Podskalák z Pivovaru Rohozec. Světlým ležákem roku byl zvolen Budweiser Budvar Original z pivovaru Budějovický Budvar. Silné pivo roku Frenkies fucking five fingers břeclavského pivovaru Frenkies. V kategorii tmavých a polotmavých piv vyhrál Sv. Norbert Dark lager z Klášterního pivovaru Strahov. Pšeničným pivem roku se stal Primátor Weizenbier. Mezi svrchně kvašenými pivy získaly nejvyšší ocenění Primátor IPA a čokoládový stout z pivovaru Zlatá kráva Nepomuk. Kyselým pivem roku se stalo Sour passion fruit Zichovec.

V tuzemsku je nyní přibližně 450 minipivovarů a 50 průmyslových pivovarů, čísla se podle Erlicha neustále průběžně mění, a to nejen kvůli tomu, že některé pivovary zavírají a jiné otvírají, ale přecházejí také mezi kategorií minipivovarů a průmyslových pivovarů, což určuje roční hranice produkce 10.000 hektolitrů.

Minipivovarem roku se letos (v historii už potřetí) stal potštejnský Pivovar Clock založený v roce 2014, který vaří 18 piv a další více než čtyři desítky sezonních. Průmyslovým pivovarem roku byl letos zvolen rodinný pivovar Bernard. Titul Sládek roku získal od Sdružení přátel piva Radek Holopírek z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Pivovar Budějovický Budvar získal občasně vyhlašované ocenění Pivní počin roku za netradiční podporu a spolupráci s minipivovary, kterou přináší rozmanitost pro spotřebitele piva.

ČTK, 7. listopadu 2019

Aukční lahve Pilsner Urquell 2019

Aukční lahve Pilsner Urquell 2019

Dražba ručně vyráběných pivních lahví je tradiční charitativní akcí, kterou pořádá Pilsner Urquell pro Centrum Paraple od roku 2012, letos tedy už po osmé. Jedná se o unikátní projekt, kdy každým rokem vznikne v jedné z předních českých skláren limitovaná edice deseti originálních lahví podle návrhu některého z renomovaných designérů.

Letos se jím stal umělecký sklář Lukáš Novák z Nového Boru, celou edici vyrobila známá česká sklárna Rückl a na konečné podobě jednotlivých lahví se podílelo deset osobností narozených v roce 1989. Tématem letošní edice se totiž stalo 30. výročí sametové revoluce a svoboda jako zásadní hodnota, která ovlivňuje celou společnost. Hodnoty, které na svobodě nejvíc oceňují patroni jednotlivých lahví, k nimž patří herci Patrik Děrgel, Anna Stropnická a Vladimír Polívka, klavírista Lukáš Klánský, sportovci Tomáš Kundrátek a Vít Přindiš, lékařka Markéta Pfeifferová, paleontolog Daniel Mazdia, sládek Adam Matuška a instruktor Jiří Čeloud, jsou vypískované přímo na povrchu lahví a symboly s nimi spojené ztvárňují i jednotlivé zátky. Vznikl tak soubor unikátních výpovědí generace, která se narodila a dospěla ve svobodných poměrech. Lahve se budou dražit v on-line aukci 12. prosince ve prospěch Centra Paraple, které obdrží celou vydraženou částku na pomoc lidem s poškozením míchy a jejich rodinám.

Michaela Vaňková, PDPK, říjen 2019